Vesnička Hostětín s necelými třemi stovkami obyvatel se nachází na pomezí moravského Slovácka a Valašska, v těsné blízkosti slovenských hranic. Je to z hlavního města lán cesty, ale určitě to stojí za to. Třeba kvůli zvukomalebnému východomoravskému nářečí, vynikajícím místním specialitám a hlavně kvůli zachovalé přírodní krajině.
Na přelomu tisíciletí vzniklo v této obci několik projektů trvale udržitelného rozvoje, které stále inspirují odbornou i laickou veřejnost daleko za hranicemi mikroregionu. A hostětínská cesta se moc líbila i mně. Pojďme se společně podívat na to nejzajímavější. Společným jmenovatelem jsou šetrný přístup k přírodě, úspory a dlouhodobě nižší spotřeba.
Bydlení v pasivním domě
Zázemí našeho pětidenního pobytu tvořilo hostětínské ekologické centrum, které je vybudované v tzv. pasivním standardu. Subjektivně jsem to vnímala tak, že se dům ani ve 30stupňových a větších vedrech nepřehříval, naopak si ve dne i v noci udržoval příjemnou teplotu. Část střechy je pokryta solárními panely, pokud je v zimě potřeba, teplo doplní místní výtopna na biomasu (dřevní štěpku). Jde z velké části o dřevostavbu a izolaci jednotlivých vrstev tvoří balíky slámy. Další část střechy je plochá a pokrytá netřesky, které částečně pohlcují sluneční paprsky a přispívají k nižší teplotě v interiéru. Voda se čerpá ze studny na pozemku, toalety se splachují dešťovou vodou, kterou se myjí také podlahy. Odpadní voda se čistí v kořenové čističce, která je pár kroků za zahradou, mimochodem ovocným sadem plným starých odrůd jabloní, hrušní, slivoní atd.
Kořenová čistička odpadních vod
Běžnou čistírnu odpadních vod poznáte obvykle podle zápachu, který se při chemickém procesu uvolňuje. I když čistírna odpadních vod v Hostětíně byla hned za zahradou našeho ekopenzionu, nic jsme necítili. Funguje totiž jako umělý mokřad, který se skládá ze tří částí a maximálně využívá čistící schopnosti písku a kořenů rostlin. Vzhledem k tomu, že na louku celý den svítilo slunce, tak jsem si tam párkrát vzala deku a na notebooku napsala pár textů včetně toho, který právě čtete.
Eko-ČOV se skládá z těchto částí: 1) zajišťující mechanický stupeň čistění: odlehčovací šachty, dešťové nádrže, lapáku písku a mělké kombinované nádrže, 2) zajišťující biologický stupeň čištění: dvou filtračních loží, potrubí, šachet a dočišťovací nádrže – biologického rybníčku.
Náklady na provoz eko-ČOV tvoří asi 2,6 % obecního rozpočtu (zatímco v sousední obci s klasickou ČOV asi 5,6 % obecního rozpočtu) a obec Hostětín nevybírá od svých obyvatel po dobu provozu této čističky stočné.
Solární systémy a výtopna na biomasu
Hostětín maximálně využívá solární energie, kterou upotřebí zejména na ohřev užitkové vody. První kolektory byly nainstalovány v roce 1997 na třech obytných budovách a postupně se rozšířily jak na soukromé, tak obecní stavby. Ten největší velkoplošný je nainstalován na hostětínské moštárně a svůj panelek má i dočišťovací nádrž eko-ČOV, na kterém se s oblibou slunily vodní vážky.
Od podzimu 2000 funguje v Hostětíně také výtopna na biomasu, kterou obec vlastní a provozuje. V teplovodním kotli o výkonu 732 kW se spaluje především dřevní odpad (štěpka, piliny z odpadového dřeva z okolních pil a lesů), který se průběžně naváží do skladu o zásobním objemu přibližně 900 m3. Výtopna dodává teplo prostřednictvím 2,8 km dlouhé teplovodní sítě 68 připojeným odběratelům z celkem 81 obydlených hostětínských budov (tedy 84 % všech v obci vytápěných objektů).
Od roku 2006 funguje v obci šetrné veřejné osvětlení, které má o téměř čtvrtinu nižší spotřebu energie než předchozí instalace. Intenzita je minimální a je tedy příjemnější jak pro obyvatele obce, tak pro živočichy (zejména hmyz), který v důsledku nočního přezáření často hyne.
Vydejte se tam také!
Hostětín získal za svůj inovativní přístup k životnímu prostředí řadu ocenění, např. Energy Globe Award 2007 nebo Climate Star Award 2012. V roce 2010 obec, ovocné sady a moštárnu navštívil britský princ Charles. Zajeďte si tam taky, třeba na zářijovou Jablečnou slavnost a nezapomeňte ochutnat ovoce sušené tradičním způsobem. Hrušky jsou jako med!
Markéta Miková
PR a komunikaci realit se věnuji od roku 2002. Pracovala jsem pro developerské firmy, realitní poradenské společnosti i realitní kanceláře. Zajišťovala jsem jejich projektovou, korporátní i krizovou komunikaci. Od roku 2017 působím jako nezávislá PR konzultantka. O realitním trhu píšu do odborných časopisů, oborových e-zinů a na svůj blog.
