ČSOB odstartovala před více než deseti lety vlnu stěhování bankovních domů mimo centrum hlavního města. Nechala si podle návrhu architekta Josefa Pleskota v Radlicích postavit nové sídlo, do kterého se v roce 2007 nastěhovalo cca 2700 zaměstnanců. V roce 2019 k němu v téže lokalitě přibyla druhá budova, která svým konceptem, architektonickým a technickým řešením studia bratří Chalupových vytváří spolu s Pleskotovou budovou kampus a dále jej kvalitativně i funkčně obohacuje. Zatímco první budova získala ve své době jako první environmentální certifikaci LEED Gold, její mladší partnerka cílí na LEED Platinum. A čím je budova výjimečná z hlediska svého provozu?

Stále čerstvý vzduch v interiéru

Budova má díky architektonické koncepci severojižní orientaci fasád uspořádání uzpůsobené pro přirozené větrání budovy. „V radlickém údolí výrazně převládají západní větry. Využíváme je především v hlavním atriu, které má velký podstřešní prostor navíc orientovaný tak, aby bylo proudění, tedy tlak a sání venkovního vzduchu, využito k odvětrání teplého a odpadního vzduchu z interiéru,“ uvádí architekt Ivo Koukol, který v rámci příprav a realizace projektu zastupoval investora, a doplňuje: „fasáda nové budovy umožňuje přirozené větrání jak každého pracoviště, tak provětrávání veškerých prostor budovy. Systém automaticky řízených a specificky rozmístěných oken a otvírek pracuje s vnějším vzduchem celoročně. V době přijatelných venkovních teplot jsou vnitřní prostory větrány pouze okny a vzduchotechnické jednotky nejsou vůbec spouštěny. Je tak nejen důsledně využíván energetický potenciál vnějšího vzduchu pro aktuální vnitřní klima a předchlazování konstrukcí, ale rovněž k přímému přívodu vnějšího, neupraveného vzduchu, což je velmi důležité.“

Geotermická energie ze zemních vrtů

Nová budova ČSOB má kompletní a na celoroční provoz vyladěný systém chlazení a vytápění, který vychází z prostorové orientace budovy (a tepelných zisků a ztrát v jejích jednotlivých částech v závislosti na orientaci vůči světovým stranám) a maximálně využívá geotermické zdroje energie. V budově není kotelna, zdroji tepla a chladu jsou tepelná čerpadla a k vytápění se dále využívá důsledná rekuperace tepla z vnitřních zdrojů. Ale nechme opět promluvit Ivo Koukola:

Tepelná čerpadla získávají teplo (či jej budovu zbavují) prostřednictvím systému 170 zemních vrtů, z nichž každý je 150 m hluboký. Rozsah tohoto pole nemá v ČR srovnání a budova tak patří mezi dvacítku evropských budov dané kategorie s touto špičkovou technologií. Množství energie získávané ze zemního masivu je prakticky dostatečné také pro letní chlazení. Pouze v době tropických teplot se počítá s tím, že chladicí výkon může podpořit nevelký hybridní chladicí agregát. Pro vytápění a chlazení se využívají sálavé systémy, které jsou zabudované do stropu, jež jsou v exponovaných místech doplněny o samostatné sálavé panely.

Vrtné pole slouží nejen pro čerpání energie, ale zároveň také pro její dlouhodobé ukládání. V letním období je v něm ukládána tepelná energie a v zimním období je naopak teplo odčerpáváno. Zemní masiv, jenž je systémem ohřátý v letním období, lze účinněji využívat pro vytápění při nástupu zimy, a naopak zase v zimě lze ochlazenou hmotu efektivněji využít pro chlazení na počátku léta.

Na rozdíl od použití klasických chladicích systémů, které odvádějí přebytečné teplo do ovzduší, je jeho ukládání v letních dnech do země daleko ohleduplnější k okolnímu prostředí, protože nedochází k dalšímu zvyšování teplot vzduchu v okolí budovy a v lokalitě.

Přirozené ochlazování budovy v noci

Podobným, avšak mnohem kratším je tepelný cyklus den a noc. Budova jej umí rovněž využít, a to prostřednictvím akumulační schopnosti a tepelné setrvačnosti svých vnitřních konstrukcí, zejména železobetonových stropních desek, a spolu s nimi také veškerých hmot uvnitř objektu.

Jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení. Řízeným otevíráním vybraných oken je možno zdarma předchladit objem vnitřního vzduchu a veškeré povrchy v interiéru. Vedle toho je možno aktivně chladit také masivní stropní desky tak, aby následující den mohly radiací udržovat příznivé nižší teploty prostředí po celou pracovní dobu.

V neposlední řadě budova využívá také nerovnosti tepelných zisků a ztrát mezi protilehlými, k opačným světovým stranám orientovanými průčelími a interiéry. V přechodném období je totiž třeba za slunného dne prostory u jižních fasád spíše chladit, zatímco prostory u fasád severních ještě dotápět. Prostřednictvím zásobníků je možno přebytečnou energii z prostor u jižních fasád distribuovat do prostor severních.

Vzhledem ke zmíněným, prakticky celoročním přebytkům tepla ČSOB vybudovala také energetické propojení se sousední, starší budovou ČSOB, což umožní poskytnout vzájemné dodávky mezi budovami a optimalizovat tak průběžně využívání a zátěž odlišných zdrojů v obou budovách. Toto propojení také dovolí aplikovat cykly ukládání a redistribuce energie na obě budovy. Přestože na propojení nejsou oba objekty nijak závislé, je zajímavé pro snížení provozních rizik, protože přináší požadované zálohování chlazení a vytápění obou budov a současnou diverzifikaci zdrojů energie. Očekává se, že s výjimkou zvláště chladných či teplých období roku bude moci být případný výpadek topení nebo chlazení v jedné z budov nahrazen zásobováním z budovy druhé.

Úspora energie až 74 % 

Energetické hospodářství tvoří kolem 20 % požadavků v rámci LEED certifikace a nová budova ČSOB dosahuje úspory energie až ve výši 74 % v porovnání se standardním objektem podle metodiky ASHRAE. I díky tomu cílí budova na nejvyšší environmentální certifikaci LEED Platinum.

---

Celý text s názvem Nová budova centrály ČSOB v Radlicích si můžete přečíst v odborném časopise Facility Manager 4/2019.

Markéta Miková

PR a komunikaci realit se věnuji od roku 2002. Pracovala jsem pro developerské firmy, realitní poradenské společnosti i realitní kanceláře. Zajišťovala jsem jejich projektovou, korporátní i krizovou komunikaci. Od roku 2017 působím jako nezávislá PR konzultantka a copywriterka. O realitním trhu píšu do odborných časopisů, oborových e-zinů a na svůj blog.