Před pár lety jsem navštívila svoji kamarádku Delphine, která žije v Latinské čtvrti v Paříži. Delphine pracuje v Collège de France a její manžel provozuje vinotéku na Rue Saint Jacques. V době mé návštěvy bydleli nad krámkem v malém bytě o ploše asi 20 m2. Trvali na tom, že budu přespávat u nich v malé mansardě ve vedlejším domě, která patří k vinotéce. Do pokojíku o ploše 7 m2 se vešla postel, umývadlo a malý stolek na psaní. Z pokoje byl krásný výhled na Pantheon a z toalety na chodbě zase na Eiffelovu věž. Když jsem se vrátila do našeho bytu (mimochodem s výhledem na Říp), tak mi prostor o rozloze 60 m2 připadal jako neskutečný luxus.
Vzpomněla jsem si na to, když mi na červnové konferenci reSITE 2018 věnované tentokrát bydlení před očima defilovaly návrhy minibytů a minidomů z různých koutů světa. Snad všechna ekonomicky úspěšná města na světě se potýkají s tím, že sice nabízejí zajímavou a dobře placenou práci, ale už ne dostupné bydlení. Cena bydlení každoročně stoupá (v některých metropolích až do závratných výšin) a paralelně se zmenšuje plocha bytu, kterou si lidé mohou dovolit. Lidé s nižšími příjmy však na ně často nedosáhnou vůbec a jsou nuceni přestěhovat se za hranice velkoměsta a za prací denně dojíždět.
Na reSITE mě zaujaly návrhy microbydlení Jamese Lawa z Hong Kongu, minidomu Viva House Dary Huang z Londýna a MINI Living, které připravuje Oke Hauser v Mnichově pro automobilku BMW. Principem všech těchto nízkonákladových projektů jsou jednak rychle složitelné stavební prefabrikáty, efektivní využití miniaturního/malého prostoru a plné technické a sociální vybavení (elektřina, voda, kuchyňka, sprcha, WC). Bytové jednotky je možné umístit individuálně nebo do bytových souborů, kde pak může vzniknout prostor pro sdílení některých služeb a společenský kontakt.
Právě takový je experimentální projekt OPod Tube Housing hongkongského studia James Law Cybertecture. Stěny tvoří potrubní betonová skruž o průměru 2,5 m, ve kterých vznikne bytová jednotka o ploše necelých 10 m2 vhodná pro jednoho až dva obyvatele. Kromě lůžka, stolku, poliček, je tu také kuchyňský pultík, vlastní WC a sprcha. James Law upozornil, že na 10 m2 běžně v Hongkongu žijí tříčlenné rodiny a sociální zařízení standardně sdílí několik pokojů=bytů na chodbě. Microlivingové jednotky OPod Tube Housing je možné sdružovat do menších bytových komplexů a vytvářet z nich modulární komunitu. K jejím výhodám patří i to, že je možné je flexibilně přesouvat. O projekt OPod Tube Housing už projevila zájem samospráva metropole Hong Kong jako jedno z možných řešení tamější bytové krize.
Pár měsíců po mém odjezdu z Paříže si Delphine s manželem pořídili vlastní byt. Byl pár ulic od jejich vinotéky, měl 35 m2 a stál v přepočtu kolem 12 mil Kč. Delphine na něj tehdy získala zvýhodněnou hypotéku, kterou město Paříž podporuje lidi do 35 let při nákupu jejich prvního bydlení v hlavním městě. reSITE mi to všechno připomnělo a ptala jsem se sama sebe, kolik prostoru člověk k životu ve městě potřebuje? Zda budou v Praze ceny bydlení také tak dramaticky stoupat? Mohou být městské samosprávy na rezidenčním trhu aktivnější, aby hlavně centra měst ubránily agresivnímu turistickému ruchu a eskalaci nájemních/prodejních cen rezidenčního bydlení?
OPod Tube Housing zveřejněn se svolením studia James Law Cybertecture
