Kanceláře se v uplynulých dvou dekádách v mnoha ohledech změnily. Od výstavby jednotlivých budov se developeři posunuli k řešení větších urbanistických celků. Do popředí se dostává zajímavá architektura a zeleň najdete všude, kde je to možné, před budovou, na fasádě a na střeše.

Radka Novak je přední konzultantka pražského trhu moderních kancelářských budov. Už léta úspěšně vede Office Agency v Cushman & Wakefield. Ale naše první pracovní setkání proběhlo ještě v době, kdy na straně developera řídila pronájem a marketing administrativních budov Bredovský dvůr (dokončeno 2003) a Budějovická alej (dokončeno 2005).

Na rozhovor s Radkou Novak, který původně vznikl pro #morethanoffice.eu, jsem se těšila. A byl zajímavý, bezprostřední a po lidské stránce hřejivý jako vždy. Celý materiál jsem sestříhala ve stylu filmového scénáře: 2009 a o 10 let později. 

Pokud srovnáte typickou kancelářskou budovu v roce 2009 a v roce 2019, v čem vidíte největší rozdíl?

RN: Změn v uplynulém desetiletí přišla celá řada a odráží celkový vývoj naší společnosti a zotavující se, resp. plně fungující ekonomiku. Ať už jde o samostatně stojící budovy nebo celé komplexy (office huby), developeři dnes mnohem více dbají na okolí dané budovy. Je vždy upravené a co nejvíc zelené. Ve vstupním parteru najdete restauraci, obchody a služby, které v dané lokalitě chybí a které ocení jak nájemci, tak rezidenti. Kancelářský development dnes v mnohem větší míře navazuje na své okolí a snaží se ho vhodně doplnit a určitým způsobem i dotvořit.   

Když se vrátíme o deset let zpátky, jak moc trh komerčních nemovitostí zasáhla ekonomická krize? V čem nyní vidíte největší posun?

Zatímco v krizovém roce 2009 hrála při zařizování kanceláře prim cena a maximální efektivita, dnes se firmy zabývají jednak lokalitou (dobrou dopravní dostupností, dostatečnými službami a vyšší úrovní gastronomické nabídky) a zároveň kvalitou budovy samotné. Environmentální certifikáty se staly na trhu standardem a nájemci se věnují tzv. well-being aspektům, aby byla budova “zdravá” (měla dostatek přirozeného denního světla, kvalitní vnitřní klima apod.). Stále více dotazů také padá na uhlíkovou stopu, využití energie z obnovitelných zdrojů a recyklaci odpadů.     

Zmínila jste i větší důraz na kvalitní architekturu. Čím je to dané?

Podle mého názoru to souvisí se zotavením ekonomiky po krizi a setrvalým ekonomickým růstem v posledních pěti letech. Pokud má developer příležitost zhodnotit větší území, tak se snaží pestře složit jednotlivé funkce a administrativu doplní rezidence, nákupní pasáž a relaxační plochy (parky, sportoviště, společenská centra). Jeho aktivity jsou městotvorné a kvalitní design k tomu patří. Zahraniční architekti přinesou nové impulsy, díky kterým se obecně posune úroveň tuzemského developmentu výš. Jsem ráda, že v Praze vznikají projekty podle návrhů Evy Jiřičné, Zahy Hadid či Thomase Heatherwicka.

• 

• 

Čím mohou kancelářské budovy ještě zapůsobit?

Je to určitě recepce. Když do budovy vstoupíte, první dojem vznikne za několik sekund. Zatímco v období recese byly recepce relativně malé, efektivní, aby byl co nejnižší add-on faktor, dnes jsou mnohem prostornější a mají spíš hotelový charakter. V jistém ohledu tvoří vlastně takovou přirozenou co-workingovou zónu. Developeři chtějí oslnit, a tak dnes v recepcích najdete moderní umělecká díla (street-art ve FIVE, skulptury koní v Quadriu), technické artefakty (letecký motor na Waltrovce, část tramvaje v budově SmíchOFF) nebo třeba oranžové pianino, na které si můžete v Praga Studios i zahrát. Tyhle detaily dotváří příběh dané budovy.

Celý rozhovor si můžete přečíst na #morethanoffice.eu.

Markéta Miková

PR a komunikaci realit se věnuji od roku 2002. Pracovala jsem pro developerské firmy, realitní poradenské společnosti i realitní kanceláře. Zajišťovala jsem jejich projektovou, korporátní i krizovou komunikaci. Od roku 2017 působím jako nezávislá PR konzultantka a copywriterka. O realitním trhu píšu do odborných časopisů, oborových e-zinů a na tento svůj blog.