Když jsem po dokončení vysokoškolských studií začala pracovat v přední české PR agentuře, měla jsem velké štěstí: na svou první šéfovou a na svou první klientku (manažerku pronájmů renomované developerské společnosti). Měly jednu věc společnou – pracovní nastavení. Třebaže vychovávaly malé děti (jedna sedmiletého chlapce a druhá dvouletou holčičku), chtěly se věnovat práci, kterou měly rády a ve které byly dobré. Obě pracovaly na poloviční úvazek, vedly týmy o několika juniorech a měly ve své práci prokazatelné úspěchy. Tehdy mi to přišlo úplně samozřejmé a nijak jsem nepřemýšlela nad tím, že máme schůzky zásadně dopoledne a že když moje manažerka/klientka nejsou v dohledu, pracuju samostatně, a když se vidíme, tak diskutujeme výsledky mé práce a radím se. Vše maximálně organizované, efektivní a k věci. Netušila jsem, v jak výjimečné pracovní konstelaci se nacházím.

Po deseti letech se i mně narodilo dítě, se kterým jsem zůstala na mateřské/rodičovské dovolené tři roky. Vzala jsem to jako příležitost věnovat se nejen dítěti, ale také sama sobě. Rozšiřovala si vzdělání, zakořenila v místní komunitě a podílela se na činnosti několika neziskových organizací.

Návrat zpátky do práce po třech letech nebyl úplně jednoduchý a velmi mi pomohl program ReStartuj kariéru s Routou. Je financován Evropskou unií a nabízí vzdělávací kurzy a kariérové poradenství jak pro rodiče na mateřské/rodičovské dovolené, kteří se vrací na pracovní trh, tak pro rodiče s malými dětmi, kteří pracují, ale uvažují o změně zaměstnání nebo směřování celé své kariéry. Absolvovala jsem důkladné psychologické testy, které potvrdily mé silné stránky; prošla zážitkovými workshopy; účastnila se různých školení např. obsluhy virtuální kanceláře a prezentačními dovednostmi v angličtině. Skvělé bylo individuální poradenství zakladatelky projektu Lucie Jakubcové a setkávání s mou mentorkou Mirkou Zlatníkovou, vynikající českou novinářkou a ceněnou scénáristkou. Práci, kterou mám ráda, dělám dál, jen jsem změnila pracovní nastavení.

Aktuálně je růst české ekonomiky limitován situací na pracovním trhu a nedostatkem zaměstnanců. Je to paradox, protože já se na setkáních ReStartu setkávala hlavně s motivovanými maminkami malých dětí, které měly středoškolské a vysokoškolské vzdělání a které chtěly uplatnit svou odbornost. Protože nezapadají do pracovního mainstreamu = plný úvazek, na pracovním trhu buď vůbec nejsou, nebo přijaly práci o jednu až dvě úrovně nižší, než jaká odpovídá jejich schopnostem. Česká republika patří podle Eurostatu k zemím s nejnižším podílem částečných úvazků v Evropě. Pouhých 5 % lidí tuzemské pracovní síly uvádí, že práce na zkrácený úvazek je jejich hlavní prací. Naopak v Nizozemí, kde je částečných úvazků nejvíce, tímto způsobem pracuje téměř polovina lidí (46,6 %).

Uznávám, že řízení pracujících rodičů je z pohledu chodu firmy náročnější, ale jde to! Klíčem k úspěchu je ochota zařadit flexibilní formy práce do firemní HR strategie, ušít náplň práce na míru, stanovit očekávaný výsledek i režim spolupráce, netrvat na přítomnosti v kanceláři, pokud to není vysloveně nutné, maximálně využívat moderní nástroje práce na dálku, a vsadit na zastupitelnost (slyšela jsem o dobře fungujících sdílených pracovních místech, na kterých dvě maminky v průběhu týdne řešily svěřenou agendu a vzájemně se vykrývaly). Získat se dá hodně – především odborně zdatný, maximálně efektivní, motivovaný a hlavně loajální zaměstnanec, resp. spíše zaměstnankyně. Věřím, že díky současné situaci na trhu práce, moderním technologiím a očekáváním milleniálů ohledně work-life balance (jasná preference flexibilních forem práce, osobního rozvoje, uplatnění silných stránek a potenciálu v pracovním životě a zároveň prostor pro osobní a rodinný život) se částečné a flexibilní úvazky prosadí více i u nás.

Fotografie ze Snídaně se šéfkou, závěrečné setkání absolventek Manažerské akademie pro ženy a jejich mentorek dne 24. května 2018 v Evropském domě, Praha 1