V roce 2023 by měla společnost Skanska v Praze zahájit výstavbu prvního klimaticky neutrálního administrativního komplexu. Projekt v ulici Radlická je nyní ve fázi studie a všechny přípravy směřují k tomu, aby projekt s nulovou uhlíkovou stopou po svém dokončení (v roce 2025-2026) opět kvalitativně posunul tuzemskou environmentální výstavbu o kus dál.
Nový koncept přibližuje Jan Šulc, ředitel projektového developmentu Skanska Property Maďarsko a Česká republika.
V čem spočívá carbon zero koncept, který pro projekt v Radlické připravujete?
Je to komplexní přístup k navrhování, výstavbě a provozování budovy, jejímž cílem je minimalizace uhlíkové stopy. Proto se těmto projektům říká „net zero carbon“, ale my užíváme spíše pojem „climate neutral“, tedy klimaticky neutrální.
Jde o to, aby navržené a použité materiály měly co nejmenší uhlíkovou stopu (z výroby, dopravy i technologie stavby). Totéž se týká navržených provozních systémů (ventilace, topení, chlazení). Měly by být maximálně efektivní a jejich produkce CO2 by měla být opět minimální nebo nulová.
Ultimátní cíl je na trh dodat budovu, která dlouhodobě nezatíží životní prostředí a zároveň zajistí svým uživatelům plný komfort.
Projekt Radlická je ve fázi studie, jak probíhá spolupráce s architekty?
Na Radlické spolupracujeme s ateliérem Jakub Cigler Architekti (JCA), s nimiž jsme dělali již na projektu Visionary v Holešovicích. JCA jsou v oblasti udržitelné výstavby velmi aktivní, sami podněcují diskuzi a přichází s návrhy na vhodná řešení, ať už technická (například využití dřeva v nosných konstrukcích) nebo legislativní.
Jaká konkrétní řešení, která mají snížit produkci skleníkových plynů (zejména CO2) pro celý životní cyklus budovy, na Radlické chystáte?
Co se týče výběru materiálů, chceme v maximální možné míře nahradit železobeton dřevem. To totiž už v průběhu svého životního cyklu absorbuje CO2 ze vzduchu a výsledný materiál – zabudované konstrukční dřevo – má velmi nízkou uhlíkovou stopu.
V rámci provozu počítáme s nízkoenergetickými systémy vzduchotechniky. Instalujeme nadstandardní, větší rozvody vzduchu, v nichž bude vzduch proudit menší rychlostí. Výhodou tohoto řešení jsou menší tlakové ztráty při rozvodu, a tedy i nižší spotřeba elektrické energie. Místo běžných fan coilů používáme chladící trámy, které pracují na teplotním spadu 18-22 °C a jsou opět méně energeticky náročné.
Implementujeme inteligentní systémy řízení osvětlení, rekuperace energie z provozu výtahů a standardně instalujeme LED osvětlení. To vše snižuje spotřebu elektrické energie na osvětlení.
Součástí klimaticky neutrální budovy je využívání energie z obnovitelných zdrojů v rámci budovy, eventuálně na jejím pozemku. Jak to chcete zajistit?
V úvahu přichází především využití solárních panelů. Skanska se společně se Saule Technologies podílí na vývoji tzv. perovskites. Jde o ultratenké, lehké, poloprůhledné solární panely, které jsou integrované do fasády. Je možné jimi pokrýt velkou část vnější obálky budovy a generovat tak významnou část potřebné energie.
Další možností je nákup energie z ověřených obnovitelných zdrojů. Ve Skanska s tím máme dobré zkušenosti, již tři roky nakupujeme pro všechny naše provozy výhradně zelenou elektrickou energii.
Už jsme zmínili, že součástí konceptu klimaticky neutrální budovy je i materiálové řešení od materiálů s minimální uhlíkovou stopou až po recykláty. Jak náročné je tyto materiály získat na tuzemském trhu?
S dodávkou a použitím dřevěné konstrukce by neměl být problém. V Česku zatím dřevo nebylo jako konstrukční materiál při výstavbě vícepatrové administrativní budovy použito, tento obor se však velmi rychle rozvíjí a v sousedním Rakousku s tím mají už rozsáhlé zkušenosti.
Co se týče recyklace stavebních materiálů, Skanska používá na českém trhu tzv. Rebetong. Jedná se o beton, kde složku kameniva zcela nahrazuje recyklát. Výsledný materiál má široké použití jako transportní beton pro základové či opěrné konstrukce, pro betonové dílce Re-blok a jakékoliv další běžné prefabrikáty.
Celý rozhovor si můžete přečíst na blogu #morethanoffice.eu.
Markéta Miková
PR a marketingové komunikaci realit se věnuji od roku 2002. Pracovala jsem pro developerské firmy, realitní poradenské společnosti i realitní kanceláře. Zajišťovala jsem jejich projektovou, korporátní i krizovou komunikaci. Od roku 2017 působím jako nezávislá PR konzultantka a copywriterka se zaměřením na realitní trh. O nemovitostech píšu do odborných časopisů, oborových e-zinů a na tento svůj blog.
